Výsadní listina Jiříka z Poděbrad rtyňskému rychtáři Janu Vaninovi z roku 1456
LIST PETRA, VÉVODY KURONSKÉHO A ZÁHAŇSKÉHO, POTVRZUJÍCÍ VÝSADY
Rychta v Rtyni v Podkrkonoší
Rod Nývlt - Nyeweldt - Nyweldt - Nievelt - Niewelt
Rod Nývltů přišel do Čech z Holandska v Nizozemí v polovině 16. století. Můj předek Kašpar (Casper) van Nievelt a jeho potomci drželi statek " Rychtu " v Rtyni v Podkrkonoší která byla obdařena svobodami a svobodnickým stavem už od časů Jiříka z Poděbrad, který vydal rychtáři Vaninovi první listinu s právy a svobodami. Tuto Rychtu rod van Nievelt zakoupil jako třetí rychtářské místo v regionu Náchodska po Radči (1560) a Maršově (1563). Od roku 1565 az do roku 1942 rod po 12 generací nepřetržitě rychtářoval městečku Rtyně v Podkrkonoší.
Mezi jeho členy patří rychtáři, děkani, faráři, písaři, a mnoho vrchnostenských úředníků.
David Antonín Nývlt se stal regentem knížete Piccolominiho při spravováni panství, jeho synovec Antonín Nývlt se proslul vedením selského povstání a jeho guberna, čímž si ve Vídni vysloužil přezdívku " selský císař ".
Šlo o zámožné patricije, jakousi selskou honoraci, která měla svůj původ v zámožném holandském patricijském rodu van Nieveltů.
Více z Wikipedie:
David Antonín Nývlt (Niewelt, Nywelt, 1696 – 1772), strýc Antonína Nývlta „Rychetského“, pocházel ze svobodnického rodu. Roku 1713 se stal, zámeckým hospodářským písařem v Náchodě, ve třicátých letech byl jmenován zámeckým důchodním a v roce 1761 správcem náchodského panství.V roce 1736 vydal tiskem česky v Praze a německy v Kladsku knížku „Prospěšný potok vod na nejvyšších pahrbcích panství Jeho Milosti knížecího náchodského vprostřed polí svatoňovských, všem potřebným a chudým hledajícím vod mariánské pomoci hojně prýštící, v prospěšnosti jednoho každého zde vyhledávajícího“ (něm. Heilsamer Brunn-Quall der Marianischea Andacht), která je popisem poutního místa s léčivým, zázračným pramenem ve Svatoňovicích. V letech 1738-1739 sepsal rozsáhlý urbář Urbar-Buch der fuerstlichen Piccolominischen Herrschaft Nachod, pozemkové knihy s rozpisem robotních povinností poddaných, platů a dávek. Zachytil v něm původ a historii piccolominského rodu, zejména náchodského dominia do roku 1731. Je mu připisováno i autorství dnes nezvěstného rukopisu Náchodské starožitnosti (starobylosti) a je považován za prvního historika Náchodska. Roku 1768 štědře přispěl na obnovu kostela sv. Jana Křtitele ve Rtyni.
Antonín Nývlt (1721–1782) byl rtyňský rychtář, který stál za selského povstání roku 1775 v čele selského guberna, které se scházelo na jeho rychtě. Jeho předkové přišli do Čech z Holandska. Někteří z nich byli vlivnými panskými úředníky. Rod Nývltů sídlil po dvanáct generací na zdejší rychtě.
citace ze stránek armády ČR:
" Od února 1775 je na Náchodsku činná selská „rada“, do jejíhož čela se dostává rtyňský rychtář Antonín Nývlt. V té době bylo Antonínu Nývltovi 38 let a jakožto svobodný rychtář, hospodář a zároveň hostinský ve Rtyni v Podkrkonoší se těšil velké vážnosti a patřil mezi přirozené autority obce. V průběhu února 1775 se stal představitelem poddaných, který je bude reprezentovat při jednáních s vrchností. Dobový záznam o Nývltovi napsal: „Plnomocník z Náchoda již při jejich prvním uplynulém tažení přivedl sedláky k tomu, aby si tamnějšího rychtáře zvolili za direktora. Ten však byl obratný, dobře smýšlející a zámožný muž, který svými pokyny usměrnil špatně smýšlející, aby upustili od páchání četných nepořádků.“4 Tato výpověď je velmi cenná, neboť právě tím, že sedláky umírňoval a nepodněcoval k násilí se Nývlt, a s ním i celé selské guberno, zásadně lišil od jiných lokálních vůdců a rychtářů, kteří naopak směrovali svůj hněv na vše, co jim přišlo pod ruku. ...Ve Vídni mu jeho činorodost a iniciativa vynese přezdívku „selský císař ".
Mezi jeho členy patří rychtáři, děkani, faráři, písaři, a mnoho vrchnostenských úředníků.
David Antonín Nývlt se stal regentem knížete Piccolominiho při spravováni panství, jeho synovec Antonín Nývlt se proslul vedením selského povstání a jeho guberna, čímž si ve Vídni vysloužil přezdívku " selský císař ".
Šlo o zámožné patricije, jakousi selskou honoraci, která měla svůj původ v zámožném holandském patricijském rodu van Nieveltů.
Více z Wikipedie:
David Antonín Nývlt (Niewelt, Nywelt, 1696 – 1772), strýc Antonína Nývlta „Rychetského“, pocházel ze svobodnického rodu. Roku 1713 se stal, zámeckým hospodářským písařem v Náchodě, ve třicátých letech byl jmenován zámeckým důchodním a v roce 1761 správcem náchodského panství.V roce 1736 vydal tiskem česky v Praze a německy v Kladsku knížku „Prospěšný potok vod na nejvyšších pahrbcích panství Jeho Milosti knížecího náchodského vprostřed polí svatoňovských, všem potřebným a chudým hledajícím vod mariánské pomoci hojně prýštící, v prospěšnosti jednoho každého zde vyhledávajícího“ (něm. Heilsamer Brunn-Quall der Marianischea Andacht), která je popisem poutního místa s léčivým, zázračným pramenem ve Svatoňovicích. V letech 1738-1739 sepsal rozsáhlý urbář Urbar-Buch der fuerstlichen Piccolominischen Herrschaft Nachod, pozemkové knihy s rozpisem robotních povinností poddaných, platů a dávek. Zachytil v něm původ a historii piccolominského rodu, zejména náchodského dominia do roku 1731. Je mu připisováno i autorství dnes nezvěstného rukopisu Náchodské starožitnosti (starobylosti) a je považován za prvního historika Náchodska. Roku 1768 štědře přispěl na obnovu kostela sv. Jana Křtitele ve Rtyni.
Antonín Nývlt (1721–1782) byl rtyňský rychtář, který stál za selského povstání roku 1775 v čele selského guberna, které se scházelo na jeho rychtě. Jeho předkové přišli do Čech z Holandska. Někteří z nich byli vlivnými panskými úředníky. Rod Nývltů sídlil po dvanáct generací na zdejší rychtě.
citace ze stránek armády ČR:
" Od února 1775 je na Náchodsku činná selská „rada“, do jejíhož čela se dostává rtyňský rychtář Antonín Nývlt. V té době bylo Antonínu Nývltovi 38 let a jakožto svobodný rychtář, hospodář a zároveň hostinský ve Rtyni v Podkrkonoší se těšil velké vážnosti a patřil mezi přirozené autority obce. V průběhu února 1775 se stal představitelem poddaných, který je bude reprezentovat při jednáních s vrchností. Dobový záznam o Nývltovi napsal: „Plnomocník z Náchoda již při jejich prvním uplynulém tažení přivedl sedláky k tomu, aby si tamnějšího rychtáře zvolili za direktora. Ten však byl obratný, dobře smýšlející a zámožný muž, který svými pokyny usměrnil špatně smýšlející, aby upustili od páchání četných nepořádků.“4 Tato výpověď je velmi cenná, neboť právě tím, že sedláky umírňoval a nepodněcoval k násilí se Nývlt, a s ním i celé selské guberno, zásadně lišil od jiných lokálních vůdců a rychtářů, kteří naopak směrovali svůj hněv na vše, co jim přišlo pod ruku. ...Ve Vídni mu jeho činorodost a iniciativa vynese přezdívku „selský císař ".
